Jezdily jsme jako dámy na Staré Poště
Ve dnech 15. - 17.3. jsem se zúčastnila víkendového kurzu, který nesl název: Pojďte jezdit jako dámy.
Ani nevím, kolikátý kurz s tímto názvem to vlastně byl. Hlavní organizátorkou a trenérkou kurzu byla jedna ze zakladatelek občanského sdružení Dámy v sedle, Karolína Fränkelová. Kurz se tentokrát konal v krásném prostředí areálu hotelu Stará pošta v Kovalovicích u Slavkova a byl určen pro všechny jezdkyně bez rozdílu pokročilosti. Nerozhodovalo zda mají či nemají s jízdou v dámském sedle zkušenosti. I pro úplné začátečníky zde byl zkušený školní kůň.
Na Staré poště se nás nakonec sešlo šest. Čtyři dámy ze Slovenska a dvě Češky. Čtyři z nás jízdu bokem nikdy před tím nezkoušely, jedna jen velmi okrajově a já jsem na kurz jela především proto, že jsem chtěla vyzkoušet své nové dámské sedlo z dílny sedláře Daniela Ramika.
Kurz byl zahájen netradičně již v pátek v podvečer. Po přivítání následovalo překvapení. Přednáška o výrobě moderních dámských sedel a sedel obecně. Přednášejícím nebyl nikdo jiný, než pan sedlář Daniel Ramik. Dozvěděly jsme se jak by měla vypadat dobrá kostra pro skokové či drezurní sedlo a jak by měla vypadat kostra pro sedlo dámské. Pan Ramik si přivezl velké množství ukázkových koster i několik rozdělaných dámských sedel v různých fázích vývoje. Ukázal nám, jak se měří kůň i dáma pro kterou sedlo bude a také několik druhů vycpávek sedlových polštářů. Po ukončení přednášky jsme si ještě docela dlouho povídaly o všem možném a hlavně o tom jak se těšíme druhý den do sedel.
V sobotu ráno, jsme zahájily praktickou část kurzu. Na zahřátí nám Karolína ukázala jak se správně sedlá dámské sedlo, názorně předvedla odlišnosti od sedel obkročmých a hlavně dopodrobna vysvětlila funkci balančního řemenu. První sedlo, které dostal fríský hřebec Fabian van de Pluum na hřbet bylo právě to mé, nové. Pro tuto chvíli jsem byla pasována do role modelky a na Karolíny pokyny jsem předváděla způsoby, jakými lze do dámského sedle nasednout. Měla jsem s sebou i gentlemana takže dámy měly možnost vyzkoušet i tento způsob nasednutí. Následovala moje lekce, pak si do tohoto nového modelu dámského sedla zkusila sednout ještě jedna z přítomných dam a nakonec i Karolína. Obě byly nadšené. Mimochodem já jsem z něj nadšená taky J.
Poté jsme Fabiana přesedlaly do jeho vlastního sedla, neboť i dámám sedělo velikostně lépe než to mé. Přesedlávaly jsme my, abychom si to vyzkoušely. Tři z dam, které se Kurzu účastnily, byly tak šikovné, že již první lekce zvládly odjezdit samy bez lonže. Vyzkoušely si pro začátek krok a klus. U zbylých dvou dam první lekce probíhala klasicky na lonži v kroku a klusu.
Po zaslouženém odpočinku a dobrém obědě následoval odpolední výcvik. Opět jsme se všechny prostřídaly a Karolína sledovala, vysvětlovala a opravovala seč jí síly stačily. Při druhé lekci si některé dámy vyzkoušely i cval. Do výcvikových lekcí byla zařazena „kulturní vložka“ a to sice ukázka skákání, při které jsem opět byla v roli modelky. Po skončení lekcí jsme zavítaly na večeři a po ní už následovala přednáška o vývoji dámského sedla doplněna fotografiemi sedel z depozita St. zámku Slatiňany, které sama nafotila při psaní diplomové práce. Ukázala nám všechny typy sedel od planchettového po současná moderní . Vždy byla zmíněna i dáma (v některých případech pán), která za posunem ve vývoji bočního sedla stála. Historii sedel vystřídala historie odívání, opět prezentována dobovými kostýmy od středověku až po současný závodní úbor. Večer jsme zakončily opět debatou na všechna možná i nemožná témata.
Nedělní ráno se neslo v duchu fotografování. Po probuzení jsme zjistily, že svítí krásně sluníčko a rozhodly se fotit, dokud hřeje. Na focení nám byl zapůjčen kříženec apaloosy a ČT, valach Čiko, kterého měla Karolína před rokem ve výcviku a tudíž již má zkušenosti s dámským sedlem, i když ve srovnání s Fabianem minimální J Přesto se choval velmi slušně a umožnil nám i hromadné focení. Velmi pěkným spestřením byla možnost nechat se vyfotit v dámském sedle v dobovém kostýmu s dravcem na ruce. Na Starou poštu s námi totiž přicestovali i dva Karolíny svěřenci, Výr velký Kuba a Káně Harrisova Harry. Právě Harry nám byl na focení zapůjčen. Po obědě, který se poněkud zdržel kvůli natáčení Výměny manželek, přišly na řadu poslední lekce. Dámy je absolvovaly v jezdecké zástěře, mohly si vyzkoušet cval a některé zvládly i vyšší prvky drezury. Pak už nezbývalo nic, než zabalit a rozjet se do svých domovů. Všechny odjížděly s úsměvem na rtech a se slovy: „Díky za splnění dětského snu“.
Chtěla bych poděkovat Karolíně Fränkelové za to, že uspořádala tuto krásnou akci a doufám, že bude další možnost jít jezdit jako dáma pro všechny, které si chtějí jízdu bokem vyzkoušet a cítít se na koni jako princezna. Ráda se opět přidám, i když už mám své sedlo, protože každý další kurz je pro mě přínosem.
Veronika Kalendová